Digitální platformy v EU: Právní status Airbnb vysvětlen

Právní uzel: Jsou platformy jako Airbnb pouhé „informační služby“?

Způsob, jak klasifikovat digitální platformy, se stal velkým právním problémem, zejména tam, kde se technologie setkávají se starými pravidly. Jedna z největších otázek? Měly by být platformy jako Airbnb považovány za pouhé „služby informační společnosti“ (podle směrnice EU 2015/1535)? Nebo by se s nimi mělo zacházet jako s poskytovateli nemovitostí a pohostinství, kteří podléhají vnitrostátním pravidlům? Je to zásadní, protože to mění pravidla, kterými se musí řídit.

Pohled EU na „služby informační společnosti“

Směrnice 2015/1535 uvádí, že „služba informační společnosti“ je:

1. Placená.
2. Poskytovaná na dálku.
3. Prováděná elektronicky.
4. Vyžádaná individuálně.

Země EU obvykle nemohou jen tak omezit tyto služby, například tím, že jim uloží získání zvláštních licencí. Existují výjimky, ale nejprve musí projít martyriem u Evropské komise.

Nyní, pokud služba není „službou informační společnosti“ – jako je pronájem nemovitosti – pak platí vnitrostátní pravidla. To znamená, že přicházejí v úvahu licence, daně a místní zákony o nemovitostech. A tato pravidla se mohou v jednotlivých zemích velmi lišit.

Airbnb pod drobnohledem: Případ C-390/18

V prosinci 2019 se Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) zabýval touto problematikou v případu Airbnb Ireland UC v. AHTOP. Zjednodušeně řečeno, francouzská turistická skupina tvrdila, že Airbnb by mělo být regulováno jako realitní agent.

SDEU se postavil na stranu Airbnb. Uvedli, že hlavní úlohou Airbnb je poskytovat „službu informační společnosti“, nikoli realitní. Důvody jsou následující:

1. Airbnb je prostředník mezi hostiteli a hosty, využívající digitální platformu.
2. Nestanovují ceny pronájmu ani nevynucují specifické podmínky pronájmu.
3. Nevlastní ani neprovozují uvedené nemovitosti.
4. Nenabízejí pohostinské služby, jako je úklid nebo recepce.
5. Nevažují na hostitele zvláštní kvalifikaci, kromě dodržování místních zákonů.

Kvůli tomu všemu Soud považoval Airbnb za zprostředkovatele. To znamená, že Airbnb požívá určité ochrany podle směrnice EU o elektronickém obchodu, což zemím ztěžuje ukládání přísných pravidel bez dodržování postupů EU.

Co to tedy znamená pro ostatní platformy?

Toto rozhodnutí má velké dopady na online platformy v oblasti ubytování a služeb. Na rozdíl od Uberu, který byl klasifikován jako dopravní služba, protože kontroluje ceny a způsob fungování, Airbnb nekontroluje majitele nemovitostí ani podmínky pronájmu. Jsou jen prostředníkem.

Ale počkejte – to se automaticky nevztahuje na každou platformu. Záleží to na těchto klíčových věcech:

1. Kontroluje platforma poskytovatele služeb? (Stanovují ceny nebo diktují podmínky?)
2. Nabízí platforma kromě pouhého propojení lidí i základní služby? (Vlastní nemovitost nebo nabízí dopravu?)
3. Mohou hostitelé nebo řidiči pracovat nezávisle mimo platformu?
4. Nesnaží se poskytovatel služeb vyhnout pravidlům? (Jako jsou licence nebo registrace)

Soud rozhodl v podobných případech odlišně. Například bylo zjištěno, že Uber se silně podílí na organizaci a poskytování dopravy. V případu Star Taxi App se SDEU podíval na to, co aplikace dělala, a rozhodl, zda se jedná pouze o informační službu nebo poskytovatele dopravy.

Právní klasifikace digitálních platforem opravdu závisí na tom, jak fungují a jak velkou kontrolu mají. Případ Airbnb ukazuje, že pokud jste hlavně zprostředkovatel, aniž byste stanovovali ceny nebo diktovali podmínky služeb, můžete být podle práva EU považováni za „službu informační společnosti“. Pokud ale hrajete prim – jako Uber – můžete být považováni za poskytovatele služeb s přísnějšími pravidly, která je třeba dodržovat.

Je to složitá oblast a hranice mezi pouhou platformou a plnohodnotným poskytovatelem služeb může být nejasná.

Moje rada? Pokud provozujete platformu, nechte si poradit od právníka, abyste…